Aktuality
10.09 2024 | Rozšířené popisky k mapě zajímavostí Hradištka
1. Zámek
Barokní zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze, renesančně přestavené v 16. století. V interiéru se dochovaly fresky od Jana Václava Spitzera. V prvním patře zámku se nacházela kaple zasvěcená sv. Anně, jejíž strop původně dosahoval až do druhého patra budovy, odkud se do kaple otevírala oratoř. Nad oltářem býval obraz sv. Anny, která držela na klíně Ježíška, jemuž Panna Marie líbala ruku. Rám byl nesen několika anděly vyřezanými do dřeva. Nad tímto obrazem byl druhý obraz, menší, oválný s podobiznou sv. Norberta. Oltář i obrazy pocházely z poloviny 18. století. Na oltáři se nacházely zasklené relikviáře s rokokovými rámečky vyřezanými ze dřeva. Na bočních stěnách visela plátna s malbou sv. Norberta a sv. Františka.
Během období druhé světové války či krátce po ní byla kaple zrušena a předělena podlažím. Do dnešních dnů se dochovaly dvoukřídlé dveře, které kdysi oddělovaly vstupní prostor chodby od kaple. V minulosti chodba sloužila jako loď pro shromážděné věřící, kteří sem přicházeli na mše a mohli usednout do dubových lavic. Mnozí z obyvatel naší obce znají zdobené dveře na chodbě v prvním patře velmi dobře - dnes jimi vstupují snoubenci uzavírající manželství do obřadní síně, která se nachází v sousedství někdejší kaple.
K zámku náleží bývalý hospodářský dvůr a zahrada. V budově je sídlo Obecního úřadu, obřadní síň, kde se konají příležitostné kulturní a společenské akce. www.hradistko.cz
2. Zahrada u zámku
V bezprostřední blízkosti zámku se nachází pozůstatky barokní zahrady. Podél její obvodové zdi se částečně zachovaly výklenkové kaple, původně vyzdobené obrazy ze života světců. Do dnešních dnů se bohužel dochovala freska pouze na jediné kapličce, která je součástí veřejného prostoru a která nyní prochází rozsáhlou restaurátorskou obnovou. Představu o podobě fresek si můžeme udělat dnes již pouze z dochovaných fotografií, které se jsou v archivu NPÚ. V části zahrady se nachází relaxační zóna s cvičebními prvky, v další pak veřejně přístupné dětské hřiště a uzavřený areál mateřské školy.
3. Dvůr u zámku
Bývalé centrum hospodářství spravovaného Královskou kanonií premonstrátů, která jej vlastnila mezi lety 1638 a 1945. Budovy dvora byly po vyvlastnění využívány jako byty pro zaměstnance nedaleké tiskárny, byla zde jídelna i společenský sál. Po mnohaletém soudním sporu jsou nyní všechny objekty v majetku obce. V roce 2024 byl obnoven společenský sál s jevištěm, který současně souží jako zázemí pro taneční klub akrobatického rokenrolu, postupně se sem vrací společenské akce i např. vystoupení místního dramatického kroužku. Obec Hradištko plánuje postupnou revitalizaci budov a celého přilehlého centra obce.
4. V Chaloupkách
Jedna z mála dochovaných v centrální části Hradištka, která stále připomíná původní vesnický a zemědělský charakter obce. Menší vesnické domy obývali především tzv. domkáři nebo též baráčníci. Patřili k majitelům nejmenších nemovitosti na vesnici, nemívali pole, pouze zahradu kolem domku (maximálně do 0,4 ha). Mohli se živit námezdní zemědělskou prací, případně provozováním řemesla. V lokalitě hospodařil pan Pešek - jeden z posledních majitelů koňského povozu v obci. Povozem svážel seno ještě na konci 70. let minulého století. Býval tu kdysi menší rybníček, na jehož místě je dnes zahrada rodinného domu. Nachází se zde objekt hospody (dříve U guláše, později JAPEKA, dnes školní jídelna). Při hlavní silnici (dnes Pikovická) býval v jednom z domů obchod - smíšené zboží a řeznictví.
5. Alej kaštanů a lip podél zámecké zdi
Zbytky původní aleje podél zdi zámecké zahrady lemují cestu mezi Pivovarským rybníkem a barokní bránou u zámku. Nešetrné zásady i neúprosná epidemie klíněnky bohužel zničili téměř všechny vzrostlé stromy. Proto alej v posledních letech prochází postupnou obnovou.
6. Café Kandík
Kavárna využívá část objektu samoobslužné prodejny ze 70. let. Zajímavá je kazetová konstrukce betonového stropu v interiéru. Café Kandík je rodinná a trochu komunitní kavárna s nejlepší kávou široko daleko, se skvělými dezerty lokální a domácí výroby. V létě nabízí výbornou Šabatovu zmrzlinu. http://www.cafekandik.cz/
7. Naučná stezka Vystěhované Hradištko
Výchozí bod naučné stezky a menší odpočinková zóna.
8. Ovčín (již neexistující)
Barokní budova ovčína bývala součástí centra obce. Funkčně souvisel ovčín s hospodářským dvorem při zámku a jak název napovídá, sloužil k ustájení hospodářských zvířat, především ovcí. Jeho zkáza začala již po roce 1945. Postupně byl využíván jako opravna aut, garáže, zázemí pro některé služby (holič, sběrna čistírny oděvů a prodejní sklad PB bomb). Bez větších oprav a investic budova postupně chátrala.
Skladované plynové bomby a jejich požár v 90. letech minulého století poničily budovu natolik, že se o několik let později obec rozhodla její zbytky odstranit úplně. Zachovalo se pouze torzo beránka, který po několik desítek let zdobil štít ovčína. Obec tak přišla o významnou dominantu, po níž zůstal zející prázdný prostor, nyní využívaný jako odstavná plocha a parkoviště. Na další smysluplné využití tento pozemek čeká.
9. Špejchar
Původní sýpka bývala rovněž součástí centra obce. V posledních letech budova prošla rekonstrukčními zásahy a čeká ji nové využití.
10. Pivovar - hospoda - kovárna (již neexistující)
Panský pivovar a rozlehlá formanská hospoda při silnici na Krňany byly významným společenským a hospodářským centrem obce. Mohutný strop hospody podpíral velký kamenný sloup, okolo kterého se tančilo. Součástí bývala i kovárna, kde se kovali koně tahající formanské povozy.
11. Pivovarský rybník
Rybník byl stejně jako nedaleký pivovar součástí hospodářství Královské kanonie premonstrátů, jehož centrem byl zámek a dvůr. Stavební součástí rybníka byla menší neobvyklá stavba zvaná "haltýř", kde si obyvatelé, nemající k dispozici vlastní studnu, mohli nabrat vodu. Rybníček byl ještě v 50. letech byl poměrně malebný s přírodním rázem, na břehu rostly mohutné vrby. V 70. letech došlo ke zpevnění břehů betonovými panely, k vybudování sice bezpečného, ale nevzhledného bílo- červeného zábradlí a došlo také k vykácení vrb. V posledních letech se díky péči nájemce vrací na břehy alespoň vegetace.
12. Pekárna Hradištko
Pekárna je umístěna v jedné z nejstarších dochovaných budov obce.
13. Českomoravská společnost chovatelů
Areál "státních plemenářských podniků" vznikl z bývalého neprosperujícího zemědělského družstva v 60. letech. V souvislosti s výstavbou laboratoří a zázemí pro šlechtění zejména skotu byly vystaveny také bytové domy pro zaměstnance, společenský sál, kanceláře i stáje pro ustájení plemenných býků. Podnik zaměstnával od 70. let významnou část obyvatel obce.
V současnosti je ČMSCH servisní organizací chovatelů hospodářských zvířat v ČR. Poskytuje komplexní služby v oblasti evidence hospodářských zvířat, pro plemenářskou práci v chovu skotu, prasat, ovcí a koz a pro kontrolu mléčné užitkovosti. Provozuje banku genových zdrojů, která se využívá pro skladování inseminačních dávek a embryí pro soukromé subjekty a uložení genetických živočišných zdrojů. Část skladové kapacity je dlouhodobě využívána pro uchovávání tkání pro humánní medicínu. https://www.cmsch.cz/
14. Pomník obětem 2. světové války
Pomník připomíná tragickou událost z dubna 1945, kdy došlo k masakru asi 50 vězňů z místního koncentračního tábora. Šlo převážně o odbojáře ze západní Evropy, především o Francouze, Poláky, Rusy a Španěly. Památku zabitých vězňů si každý rok připomínají při pietním setkání občané z Hradištka a okolí i zástupci ambasád v celé Evropy. Ponurou minulost tohoto místa nemůže vynahradit ani krásný výhled do okolí, především na obec. Úsilím místní knihovnice Lucie Haškové (aktuálně též místostarostky obce) se podařilo vypátrat žijící potomky bývalých vězňů ve Španělsku, kteří obec v roce 2024 navštívili.
15. Tiskárna Hradištko
Někdejší areál tiskárny Hradištko vznikl z objektů vystavěných během vystěhování obce pro potřeby výcviku německé armády. Původně nesla název tiskárna Impressa, později se stala součástí znárodněného podniku Obchodní tiskárny Kolín. Od 50. let se zde metodou ofsetového tisku a sítotisku vyráběli speciální obtisky na keramiku, porcelán a smaltované nádobí, tzv. propisoty, propagační tiskoviny, kalendáře apod. Tiskárna byla až do 90. let významným místním zaměstnavatelem. Výroba se zde udržela a nyní v modernizované podobě nabízí nejrůznější specifické tiskařské služby, např. tisk poštovních známek.
16. Café & Bistro Vrátnice
Kavárna vznikla z budovy někdejší vrátnice tiskárny, kde se nacházel mnoho let obecní mandl.
17. Restaurace Na Pervidle
Kdysi vyhlášená výletní restaurace. Svůj neobvyklý název získala pravděpodobně z francouzského "belle vue d´eau" - znamenající "pěkný výhled na vodu" (Vltavu). Traduje se, že se takto pochvalně o výhledu vyjádřili francouzští kněží, kteří hospodářský dvůr premonstrátů navštívili. Neobvyklý název ale možná vznikl i jinak: někdejší majitel podlehl pokušení nazvat svůj podnik nějak vznešeně, cizozemsky, nejlépe francouzsky, aby k němu chodili lepší lidé. Dal napsat nad dveře Belle vue de eau. Mnoho lepších lidí nepřicházelo, spíš místní strejci na pivo, a ti vznešený název vyslovovali po svém, až z něj bylo Pervidlo, v místním slangu "Pérko".
Kromě provozu vlastní restaurace byl její součástí též hotel. Hotel je od 90. let minulého století uzavřen a budova z 30. let minulého století slouží k soukromému bydlení a rekreaci.
18. Vily za Pervidlem
Ve 20. a 30. letech 20. století vzniklo v okolí restaurace Na Pervidle několik letních domů a penzion v obdobném pojetí podle jednotného zastavovacího plánu (arch. Wagner). Mělo jít o součást vzorového letoviska Hradištko. Později přibylo několik domů ovlivněnými funkcionalismem.
19. Hradištský Orlík
Historizující vila z r.1935, kde pobývala herečka Terezie Brzková, představitelka babičky ve stejnojmenném filmu A. Moskalyka.
20. Dubí
Lokalita s původním porostem (dubohabrový háj). Místní chatová osada "Dvě řeky" bývala oblíbeným místem konání volejbalových turnajů. Torzo lesního hřiště je se v dubovém lese dochovalo do dnešních dnů.
21. Bunkr
Jednopodlažní betonový bunkr tvoří 14 místností a dvě zvonové šachty. Sloužil pro výcvik i obranu nacistických jednotek SS. Nachází se na soukromém pozemku, prosíme o respektování soukromí majitelů.
22. Vyhlídka na Vltavu
Dubová lavička byla instalována díky úsilí Okrašlovacího spolku Hradištko. Více informací o projektu Lavičky nad řekami zde.
23. Vyhlídka na Sázavu
Dubová lavička byla instalována díky úsilí Okrašlovacího spolku Hradištko. Více informací o projektu Lavičky nad řekami zde.
24. Vyhlídka Orlí hnízdo
Výhled na Davli a na soutok Vltavy a Sázavy.
25. Archeologické naleziště Sekanka - naučná stezka
Po polovině 13. století vyrůstá na skalnaté ostrožně nad soutokem Sázavy s Vltavou sídliště městského typu, založené na pravidelném půdorysu okolo hektarového tržiště, kterým zároveň prochází cesta spojující městečko s klášterem. Více než 60 pozemkových parcel s obytnými domy vytváří stavební podobu ekonomického centra kraje, městečka řemeslníků - kovářů, hrnčířů, slévačů i soukeníků, ale i obchodníků a směnárníků. Určité vazby má sídliště jistě i na hornický ruch v okolní krajině, kde se začíná dolovat a rýžovat zlato.
Místo je opevněno příkopy a hliněnými valy, ty však brzy nedostačují a na jejich místě se v 60. - 70. letech začíná budovat kamenná hradba. Ta ale již nebyla dokončena. Roku 1278 je osídlení v poloze dnes zvané Sekanka zničeno při braniborském vpádu, který následuje po smrti krále Přemysla Otakara II. na Moravském Poli. U založení sídliště na Sekance patrně stál Ostrovský klášter, lze ale hypoteticky uvažovat i o možnosti královské účasti, kterou by centrální panovnická moc získala významný opěrný bod v krajině, později známá jako zlatá pokladnice českého království.
Naučná stezka seznamuje s archeologickým průzkumem zaniklého raně středověkého sídliště Sekanka, historií kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle a kostela sv. Kiliána v Davli. Více o Naučné stezce Sekanka zde.
26. Mandát
Bývalá známá plavecká hospoda, kde voraři zapíjeli proplutí nebezpečnými Svatojánskými proudy. Název je odvozen nejspíš od "mandátu", listu, kterým měl podle legendy husitský vojevůdce Jan Žižka vyhrožovat nedalekému Ostrovskému klášteru, který dal následně vyplenit.
27. Pozůstatky kláštera na Ostrově u Davle
Původní benediktinský klášter byl založen knížetem Boleslavem II. patrně v r. 999. Opuštěné místo na ostrově nad soutokem Vltavy a Sázavy vyhovovalo životu benediktinů, věnovanému rozjímání, modlitbám a práci - heslo "Ora et labora" - modli se a pracuj. Klášter definitivně zaniká po opakovaných pohromách r. 1517, kdy zbylí mniši odešli do Sv. Jana pod skalou. Ztráta ekonomické opory, kterou klášter zajišťoval středověké Sekance, vedla k přesunutí obyvatel blíže k tehdy již existujícímu hospodářskému dvoru v místě dnešního zámku v Hradištku. Tento proces nadějně vznikajícího středověkého sídla s potenciálem stát se významným královským městem, který byl násilně přerušen zánikem kláštera, je prezentován na stálé výstavě mapující historii českých zemí v hlavní budově Národního muzea v Praze.
V současnosti jsou na Ostrově dobře viditelné zakonzervované základy budov. Příležitostně se zde konají komentované prohlídky a také výroční mše svaté. Rozsáhlé informace o bývalém klášteře prezentuje stálá výstava Regionálního muzea v Jílovém.
28. Šlemínská rokle a vyhlídka "Na Špičce"
Šlemínská rokle je vlhké údolí Šlemínského potoka, který vytéká z Pivovarského rybníka. Šlemínský potok je regulován několika kamennými přepady. Dříve se zde nacházelo několik starých trampských srubů. Rokle je spojena s obdobím, kdy byla obec vystěhována. Nachází se zde tajemný vstup do dvou štol vystavěných německými vojáky. Tradovaly se o nich legendy - údajně měly vést až k zámku, měly uchovávat vzácné dokumenty, měly být podminované. Jsou však dlouhé jen několik metrů a jsou částečně zatopené vodou.
Dnes jsou nepřístupné. Ve spodní části rokle se nachází několik starých trampských srubů a v návaznosti pak enkláva původních venkovských stavení zvaná Šlemín.
Nad roklí je vyhlídka "Na Špičce", dosažitelná z ulice Malá Podkova lesní pěšinou.
29. Keramo (již neexistující)
Výrobna známé užitné keramiky, budova lehla popelem v 80. letech.
30. Koncentrační hrázky (tzv. výhony)
Při nižším stavu řeky jsou patrné příčné hrázky zasahující asi do poloviny šířky toku Vltavy, zejména při ústí Šlemínského potoka. Slouží k přirozenému formování toku. Pomáhají přirozeně zkoncentrovat proud vody, a zamezit tím volnému meandrování. Udržují tak splavnost proudu řeky.
31. Štěchovická přehrada
Vodní dílo Štěchovice patří mezi prvorepublikové přehrady, nicméně výstavba probíhala až v letech 1937 - 1945. K zahájení výstavby významně přispěla světová hospodářská krize i nedostatek elektřiny během okupace. Během výstavby, kdy ještě po Vltavě pluly vory, byly proplavovány skrze výpustný tunel ve středu hráze, který je dodnes dobře viditelný. Unikátní je plavební komora, nejvyšší v ČR a jedna z nejvyšších v Evropě (výška 20 m). Zajímavý může být výlet parníkem ze Štěchovic a pěší cesta Povltavskou stezkou podél Vltavy (8 km). Informace o jízdě parníkem zde dostupná na stránkách Pražské paroplavby.
32. Výhled na Štěchovice
V ulici Na Ovčičkách je krásný výhled na městys Štěchovice a kostel sv. Jana Nepomuckého, jedna z nemnoha secesních sakrálních staveb na našem území. Je tu také dětské hřiště a piknikové místo, o vyhlídku se stará místní spolek Ovčičky.
33. Pomník 1. sv války Brunšov
Pomník byl odhalen v r. 1921 na památku mužům z Brunšova, padlým v 1. světové válce.
34. Most Dr. Edvarda Beneše
Most byl vystavěn v letech 1937?39 podle návrhu Miroslava Klementa. Má dva duté betonové oblouky (rozpětí 114 metrů), na nichž je zavěšena spodní mostovka. Byl to první železobetonový most v Československu. Přestál několik povodní, v roce 2002 se přes něj valila voda. Od r. 1965 je kulturní památkou.
35. Budova restaurace U Richterů na Brunšově
Stará plavecká hospoda se za dobu své staleté existence dočkala několika přestaveb. Nyní mimo provoz.
36. Relaxační areál u Přehrady
Volnočasový areál v ulici K přehradě zahrnuje dětské hřiště i místo pro posezení a piknik. O jeho vznik a rozvoj se stará místní spolek Jdeseven.
37. Bikepark Hradištko
Asfaltový pumptrack s osvětlením a skateboardovou rampou je otevřen nepřetržitě. O jeho vznik a rozvoj se stará místní spolek Bikepark Hradištko.
38. Hafen
Pozůstatky tzv. "hafenu" - uměle vytvarované zátoky, kde měli nacisti za války připravené pontony pro případ rozbombardování pražských mostů. Dnes je z větší části zasypána.
39. Národní filmový archiv
Depozitář funguje od roku 1965 a jde o hlavní místo uchování filmů v ČR. Současná budova byla dokončena v roce 2017 a patří k nejmodernějším v Evropě. Jsou zde skladovány nejcennější originální filmové pásy české a československé kinematografie.
40. Zuzančina pekárna na Rajchardově
Sousedská pekárna otevřena v roce 2022 připomíná norský rybářský domek.
41. Fotbalové hřiště Slovan Hradištko
Fotbalový klub TJ Slovan Hradištko patří mezi významná zájmová sdružení působící v obci. Tělovýchovná jednota TJ Slovan Hradištko byla založena v roce 1946. Prvním oddílem, který vznikl v rámci tělovýchovné jednoty byl oddíl kopané pod názvem POVLTAVAN HRADIŠTKO. Postupně se zakládaly další oddíly, bylo uspořádáno množství turnajů a zajímavých utkání, o kterých se mluvilo a psalo i za hranicemi našeho okresu.
Původní fotbalové hřiště bylo rekonstruováno v polovině 80. let a na slavnostní otevření nového stadionu s krytou tribunou v roce 1986 si mužstvo Hradištka pozvalo pražskou Duklu, která patřila k nejlepším českým týmům. Na novém hřišti začal také vzestup A mužstva , které se během pěti let probojovalo z okresního přeboru až do přeboru krajského, kde se udrželo dalších pět sezon. Během tohoto období, které bylo navíc spojeno i s úspěchy mládežnických mužstev, jejichž hráči se postupně stali tahouny mužstva dospělých, přišel dosud největší úspěch hradištského fotbalu. Byl jim postup do 4. kola Českého poháru v sezoně 1990-91, kde je zastavila až pražská Slavie v duelu, který dosud jednoznačně drží rekord v návštěvnosti na místním stadionu.
V roce 2010, po více než 10 letech prožitých v I. A a I. B třídě, mladý tým Hradištka zvítězil ve své skupině I. A třídy a znovu postoupil do krajského přeboru. Tento text a mnoho dalšího včetně aktuálních sportovních výsledků lze nalézt na přímo na webových stránkách klubu zde.
42. Pomník koncentračního tábora Hradištko
Připomíná utrpení vězňů z různých zemí Evropy, kteří zde byli internováni nacisty v l. 1943 -1945. Pomník tvoří kámen z apelplacu koncentračního tábora Flossenburg, jehož pobočka se zde nacházela. Koncentračním táborem prošlo na 500 vězňů převážně politických odpůrců nacistického režimu. Nedalo se pak nacházejí poslední pozůstatky někdejšího tábora - dřevěné boudy a betonové sloupky oplocení.
43. Medník
Kopec se dvěma vrcholy (417 a 393 m n.m.) s dubohabrovými a bukovými porosty. Po úbočí podél Sázavy vede tzv. Posázavská stezka. Jde o evropsky významnou lokalitu - výskyt vzácné rostliny Kandík psí zub. Jde o kriticky ohroženou rostlinu, která se dříve hojně využívala v lidovém léčitelství. Krásná liliovitá rostlina s něžným růžovofialovým květem, barvou i tvarem připomínajícím květ bramboříku. Pokud máte zájem kandík vidět, doporučujeme na jaře sledovat webové stránky obce, kde se informace o kvetení kandíku pravidelně objevují.
Kvetoucí rostliny mají dva, nekvetoucí po jednom sivě zeleném skvrnitém kožovitém listu. Ještě začátkem 20. století rostl hojně na obou Mednících, zejména na svahu nad dnešním nalezištěm. Zde však byl výsadbou smrkové monokultury vyhuben, dnes se kandík na Medníku udržel pouze na území říční terasy. Vzhledem k tomu, že jde o mimořádně vzácnou, kriticky ohroženou rostlinou naší květeny, je třeba úzkostlivě dbát, aby lidé kandík netrhali a ani nepošlapávali jeho květy. Obec je na kandík s typickou podzemní cibulkou, jejíž jednotlivé díly mají tvar psích zubů, (odtud název ?psí zub?) natolik hrdá, že si ho dala do obecního znaku.
44. Střelnice
Pistolová střelnice byla postavena pro školní střelbu z ručních zbraní pro výcvik jednotek SS.
45. Pomník obětem 1. sv. války Pikovice
Pomník mužům z Pikovic, kteří padli v 1. světové válce
46. Letovisko Pikovice
V Pikovicích bylo ve 20. a 30. letech minulého století vystavěno množství vil a domků, sloužily jako letní byty pro obyvatele Prahy z vyšší i nižší střední třídy, kteří se do romantického údolí Pikovic přesouvali často s celými rodinami na letní měsíce.
47. Mlýn Pikovice
Poslední mlýn na Sázavě před soutokem s Vltavou. Velká část mlýna stála na levém břehu Sázavy, menší část na dnes již neexistujícím podélném ostrově. Mlýnské zařízení bylo v náhonu mezi břehem a malým ostrovem. Od velkého ostrova, který existuje dodnes, byl ke mlýnu postaven šikmý jez, který již neexistuje. Podstatné změny toku Sázavy v okolí mlýna souvisí s výstavbou a zprovozněním přehradní nádrže ve Vraném nad Vltavou, která zvedla hladinu Vltavy i Sázavy. V důsledku toho mlýn přestal být v provozu. Mlýn přebudován na obytný dům (později penzion). Na zahradě domu je uložen mlecí kámen.
48. Původní Buriánkova restaurace
Budova restaurace byla postavena v souvislosti se stavebním boomem v první čtvrtině 20. století. Restaurace je nyní v občasném provozu.
49. Pikovar a restaurace U Dolejších
Oblíbená restaurace a parní pivovar.
50. Zvonička - hasičská zbrojnice Pikovice
Původní hasičská zbrojnice z roku 1911. Počátky Sboru dobrovolných hasičů Pikovice je nutno hledat v roce 1907, kdy vznikl Sbor dobrovolných hasičů Hradištko. V té době působili pikovičtí hasiči v jednom sboru společně s hradištskými, přičemž ke zdárnému plnění jejich úkolů byly obstarány tři požární stříkačky (jedna velká pro Hradištko a dvě menší pro Brunšov a Pikovice).
Do nově postavené hasičské zbrojnice (tzv. zvoničky) byla zakoupená stříkačka umístěna. Ke zvratu v dalším vývoji došlo v roce 1921, kdy se od Sboru dobrovolných hasičů Hradištko odtrhli pikovičtí členové, a založili samostatný Sbor dobrovolných hasičů Pikovice, který měl 16 zakládajících členů v čele se starostou Antonínem Dolejším. Bližší informace a kontakty pro zájemce jsou zde.
51. Posázavská stezka
Výchozí bod legendární Posázavské stezky, vybudované Klubem českých turistů již v r. 1917. Jde o nejstarší českou naučnou stezku, jednotlivá zastavení se věnují např. stavbě trati "Posázavského pacifiku", řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu. Zahrnuje několik vyhlídek. Bližší informace o Posázavské stezce lze najít na tomto odkazu.
NA STEZKU NENÍ POVOLEN VSTUP CYKLISTŮM NA KOLECH.
52. Starcova restaurace u Posázavské stezky
Patrová stavba ze dřeva kousek pod vrcholy obou Medníků. Pár kroků od hladiny, dosažitelná jen pěšky nebo po vodě. V roce 1924 dokončil Klub československých turistů známou Posázavskou stezku, mezi válkami vznikla i Starcova restaurace. Hospodou u řeky prošly generace trampů, kteří zde hráli a zpívali. Koncem 70. let hospoda zanikla. Nyní bývá příležitostně otevřená.
53. Klimentova vyhlídka na Sázavu
Vyhlídka nese jméno učitele a turisty Josefa Klimenta (1858 - 1938), který Posázavskou stezku navrhoval.
54. Raisova vyhlídka na Sázavu
Vyhlídka, pojmenovaná po spisovateli Karlu Václavu Raisovi.
55. Pikovická Jehla / Pikovický Komín
Výrazný, zdaleka viditelný věžovitý skalní útvar s křížem na vrcholu na pravém břehu Sázavy pod tratí s 45 m vysokou údolní stěnou a krátkou náhorní stěnou. Spravuje oddíl HK Stáří Praha.
INTERNETOVOU ČÁST MAPY můžeme nadále volně editovat, budeme proto rádi, pokud nám dáte další tipy na zajímavá místa na území obce a v jejím nejbližším okolí. Pište na náš FB nebo mail: oshradistko@gmail.com.
